Jak se tvoří globální protiizraelská propaganda

Pohled za oponu

Do zákulisí nechal nahlédnout dr. Michel Thieren, zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Izraeli. Jeho zjištění jsou šokující, byť příznačná.


O tom, jak proti Izraeli použít falešný argument o hladomoru ve snaze vytvořit na něj tlak se na půdě mezinárodních organizací diskutovalo pouhé dva měsíce po 7. říjnu 2023. Už tehdy byly role „viník vs oběť“ rozděleny. V prosinci 2023 se Thieren zúčastnil v Ženevě mnohostranného jednání o situace v Gaze. Během tohoto setkání zaznamenal, že organizace diskutovaly o tom, jak „vědecky prokázat“ výskyt hladomoru v Gaze a jak tento pojem využít ke komunikačnímu a politickému tlaku na Izrael. Mluvilo se o tom nikoli nezávazně v kuloárech, ale otevřeně na nejvyšší úrovni.

Thieren říká: „Na samotném konci tohoto jednání – neřeknu přesně kde, ale buďte klidní, nemuselo to být nutně ve WHO – se sešla skupina expertů, která tuto otázku nastolila poměrně důrazně. Byl jsem u toho - a byl jsem ohromen. V podstatě říkali, že by se mělo najít takové označení, které by se dalo použít k vyvinutí nátlaku. To mě velmi šokovalo.“ Dodal, co ho také ohromilo. Že v těchto kruzích byli viníci a oběti určeni už od samého začátku, vlastně od 8. října. Co z toho plyne? „Když tito lidé říkají, že bude třeba prokázat hladomor, vina už je přisouzena předem,“ vysvětluje. Komu? Můžeme hádat.

Zastavil se také u tématu genocidy. Když je o ní řeč – jedním dechem ale dodal, že WHO tímto směrem nikdy nešla, zato zástupci jiných organizací ano -, tak je třeba uvést, že oba termíny byly nasměrovány do veřejného prostoru hned na začátku války. Předem tedy byly stanoveny zločiny, o něž má jít, a organizace se pak snažily jejich existenci doložit. Čili: přiřadit k nim viníka. Jak to dopadlo, z výstupu většiny propagandistických kanálů světa víme. Něco takového podle Thierena v pořádku rozhodně není.

Nicméně ať už byl pojem hladomor na místě, či nikoli, účinek umocnila síla sociálních sítí – a škoda byla napáchána. A genocida v Gaze? Thieren říká: „Vyčkejme na všechny zprávy a pak můžeme soudit.“ Přesto je k dosavadním zprávám skeptický. Poukazuje na to, že pokud je něco skutečně zřejmé (např. genocida ve Rwandě), není zapotřebí vyprodukovat elaborát o desítkách stran. Naopak přemíra rádoby důkazů může být podezřelá.

Latentní antisemitismus

Velice zajímavý a nanejvýš poučný je Thierenův následující postřeh. U některých lidí, kteří referují o izraelských aktivitách v Pásmu (ať už jde o novináře, aktivisty, zástupce institucí či experty), vypozoroval zvláštní druh vnitřního uspokojení nebo dokonce potěšení, když mohou psát o Izraeli v negativním světle - obviňovat ho z válečných zločinů, genocidy, krutostí a podobně. Nejenže jsou zaujatí, tj. jednostranní a tedy neobjektivní, ale jejich postoj zahrnuje emoční složku. Blaží je, když mohou prezentovat příběh války v Pásmu Gazy tak, aby Izrael vyšel jako viník. Thieren to klasifikuje jako projev latentního antisemitismu. Dodávám, že podobný jev lze vypozorovat také v českém internetovém prostředí, v článcích i diskusních fórech.

Krajina masakru

Onoho tragického 7. října 2023 byl Thieren v Evropě. Po zprávách o agresi Hamásu vyhledal nejbližší spoj do Izraele a krátce po příletu navštívil napadené pohraničí Pásma Gazy. Přiznává:

„Potřetí v životě jsem spatřil, jak vypadá a land of massacre, krajina zasažená masakrem – oblast zkázy a vraždění.“ Předtím něco takového viděl v roce 1994 ve Rwandě a rok později ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Pokračuje: „Mohl bych vám popsat, jak vypadá oblast zasažená masakrem. Je to zvláštní krajina - velmi tichá, znějící ozvěnou, tlumená, jako kdyby zamrzla v jakýchsi Pompejích vraždění. Vždycky jsem cítil, že krajina masakru není krajinou války. Byl jsem v Sýrii: tam jsem viděl zemi války. Je to něco jiného. Krajina masakru je prostě krajina masakru. To, co jsem spatřil v kibucech Beeri a Kfar Aza na místě konání festivalu Nova, byla krajina masakru, bez sebemenších pochyb.“

Kontext pro 7. říjen? Neexistuje

Thieren uzavírá: „Existuje tendence tvrdit »ano, ale je nutné brát do úvahy kontext«. Ne, pro 7. říjen žádný kontext neexistuje. Žádný kontext pro vraždění, které Hamás spáchal. Něco takové je absolutně vyloučeno.

Volně podle:

https://www.jpost.com/international/article-871851