K odchodu Jimmiho Cartera
Politické dědictví
Když už si člověk myslí, že se toho dne nic zásadního nestane, objeví se na obrazovce žlutá lišta a pohyblivý text nám oznámí, že zemřel Jimmi Carter.
V požehnaném věku jednoho sta let.
Jako prezident sloužil pouze v jednom období, v letech 1977 až 1981, a pak ho vystřídal k obrovské radosti mnohých z nás Ronald Reagan. Jeho stopa v historii je nesmazatelná, ovšem Carterova minimálně v jedné věci právě tak.
Za jednu z nejvýznamnější událostí 20. století považuji podepsání mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem. Jsem jejím velkým fanouškem, protože si myslím, že jedině tímto způsobem lze dosáhnout toho, aby na Blízkém východě zavládly mezi státy normální pokojné vztahy. Je Carterovou zásluhou, že tato smlouva existuje, neboť byl jejím patronem a politickým sponzorem. Kdyby ničím jiným, tak tímto počinem si zajistil nehynoucí místo v historii. A takový zůstane i natrvalo zapsán v mé paměti. Zařadil se do galerie státníků, kteří zásadně ovlivnili chod tohoto světa – pozitivním způsobem. A za to si zaslouží úctu a uznání.
Jeho památka nechť je požehnána!
