Premiér židovského státu nemůže do Osvětimi na výročí osvobození

Absurdita absurdit

Na první měsíc roku 2025 připadá osmdesáté výročí osvobození komplexu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů Osvětim I, II, III Rudou armádou.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

8:01

V normálně fungujícím světě by bylo považováno za samozřejmé, že se pietního setkání zúčastní nejvyšší představitelé státu, jehož nezávislý národ povstal z popela holocaustu, tedy i z popela Osvětimi – izraelský prezident Herzog a premiér Netanjahu.

Skutečnost bude ale jiná. Na jednom z nejděsivějších míst na této planetě uvidíme při vzpomínce na masové vraždění Židů kdekoho, jen ne oba zmíněné státníky. Isaaca Herzoga pravděpodobně ne a Benjamina Netanjahua určitě ne. V případě premiéra můžeme důvod považovat za vrcholnou absurditu. Kdyby totiž Netanjahu na tryznu přijel, byl by zatčen. Polskému listu Rzeczpospolita to 20. prosince potvrdil tamní náměstek ministra zahraničí Wladyslaw T. Bartoszewski. Polsko je podle jeho vyjádření povinno respektovat zatykač, který na Netanjahua (a tehdejšího izraelského ministra obrany Gallanta) vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle dosavadních zpráv bude Izrael zastupovat ministr školství Joav Kisch. Nepřijede-li Herzog s poukazem na solidaritu s Netanjahuem, bude to víc než pochopitelné.

Izrael, jediný nezávislý stát Židů na této planetě, tak nebude mít, na rozdíl od jiných zemí, odpovídající zastoupení na akci věnované především památce povražděných Židů, a to pouze proto, že ICC na základě falešné interpretace války proti terorismu v Pásmu Gazy a svého zpolitizovaného rozhodnutí hodlá zatknout a soudit premiéra země (a jejího exministra obrany, o něj ale v tomto článku nejde), který stojí v čele boje proti nejhoršímu zlu naší doby. Je to nejen ukázka zvrácené logiky (co jiného je morální ekvivalence mezi agresorem a obráncem, mezi bestiálním terorem a legitimní obranou proti němu, obrazně mezi Hitlerem a Churchillem?), ale vynucená nepřítomnost premiéra židovského národa také projevem pohrdání těmi, kdo v nacistických táborech smrti trpěli nejvíc – již zmíněnými Židy, Judejci. Bylo jich na šest milionů...

Ano, je to absurdita absurdit. Kdyby se Netanjahuův otec jako dítě neodstěhoval v roce 1920 s rodiči do tehdejší britské mandátní Palestiny, ale rodina zůstala v Polsku, mohl být i on mezi těmi, kvůli nimž se 27. ledna 2025 sjedou na místo smrti hlavy států a vlád – ovšem kromě izraelských. Lze předpokládat, že i v tom případě by Netanjahu do Osvětimi přiletět nemohl, neboť by byl zatčen orgány státu, jehož nemálo příslušníků se v minulosti dopustilo, byť v menší míře než nacisté, vražedných antisemitských zločinů. Ostudné.

Teror – jen místo hnědého zelený

Nacisté uplatňovali vůči Židům brutální teror. Dnes vede válku s brutálním protižidovským terorem válku stát, jehož premiérem je demokraticky zvolený politik Benjamin Netanjahu. Jeho bratr Jonathan padl před téměř půl stoletím v bitvě s teroristy v Ugandě, když velel jednotce, která na letišti v Entebbe osvobodila unesená rukojmí. Jenom nacistický teror byl nahrazen terorem palestinských i jiných Arabů. Ať už pod hlavičkou Fatahu, Lidové fronty pro osvobození Palestiny, Hamásu, Palestinského islámského džihádu či Hizballáhu a dalších zločineckých formací, nemluvě o zastřešující roli íránské šíitské totality.

Ale do Osvětimi nemůže Netanjahu. Jak hanebné, skandální, nehorázné.