Somaliland: Izraelská světová diplomatická premiéra
Proměny na politické mapě
Šestadvacátého prosince 2025, zatímco křesťané slavili Druhý svátek vánoční, přišla z Jeruzaléma zpráva, že Izrael jako první člen OSN uznal nezávislost státu nacházejícího se v Africkém rohu – Somalilandu.
Pro mnohé je to krok kontroverzní, protože pobřežní Somaliland považuje za nedílnou součást svého území Somálsko. Podobně jako ČLR považuje za nedílnou součást svého státu Tchaj-wan. Geopolitická realita je ale jiná, stejně jako poválečná historie této části Afriky.
Připomeňme.
Vrátit se musíme do období dekolonizace. Po druhé světové válce existovaly na území dnešního Somálska (včetně Somalilandu – viz mapu) dva útvary. Svěřenecké území Somaliland (na území Somálska bez Somalilandu), které spravovala z rozhodnutí OSN Itálie */, a Britské Somálsko, rozkládající se na teritoriu dnešního Somalilandu.
*/ Šlo o bývalé Italské Somálsko, které Itálie ztratila po porážce ve druhé světové válce. OSN však rozhodla, že Itálie jej může ještě dočasně spravovat, tentokrát už ne jako kolonii, ale jako svěřenecké území s jasně daným termínem nezávislosti.
26. června 1960 získalo Britské Somálsko nezávislost. Vznikl stát Somaliland, který ale existoval pouze pět dní. 1. července 1960 totiž získalo nezávislost Svěřenecké území Somaliland a spojilo se se státem Somaliland do jednoho celku – Somálské republiky, jak jsme si znali do roku 1991. Toho roku se Somaliland oddělil od Somálska a vyhlásil nezávislost. Jeho reprezentanti argumentují tím, že už jednou samostatným státem Somaliland byl (v červnu 1960), přičemž spojení s druhou částí Somálska 1. 7. 1960 bylo dobrovolné politické rozhodnutí a neznamenalo návrat k nějakému předchozímu (neexistujícímu) státu. Tudíž rozpad Somálské republiky v roce 1991 a vznik Somalilandu nebylo nic jiného než obnova původní státnosti.
Ačkoli toto vysvětlení má svoji dějinnou logiku, skutečností zůstává, že novodobý Somaliland od jeho vzniku v roce 1991 žádný stát neuznal. Tuto hradbu prolomila až nyní izraelská vláda, která neudělala nic jiného, než že reflektovala existující realitu. Somaliland není nějaká politická chiméra, samozvaný separatistický vzdorostát, ale přes tři desetiletí fungující státní útvar, který si zaslouží mezinárodní podporu. Ideální by bylo, kdyby příkladu Jeruzaléma následoval také Washington; pak by se snad ledy pohnuly. Výrazněji. Najde k tomu Donald Trump politickou odvahu?
Formalistické lpění na územní celistvosti Somálska je přesně tím druhem politiky, který k ničemu nevede. Přehlíží to podstatné. Ne že by Somaliland byl ideálním útvarem na planetě, ale během své existence prokázal svoji životaschopnost. Jde o relativně stabilní republiku s fungujícími institucemi a v rámci možného se zajištěnou bezpečností. Naproti tomu Somálsko je pravým opakem – státem trvale nestabilním, se špatně pracujícími institucemi, nezvládnutým násilím a ohrožený hladomorem. Jde o stát slabý a v základních funkcích selhávající. Somaliland se vydělil ze stávajícího celku v reakci na to, že po pádu Barrého režimu v roce 1991se jih země propadl do občanské války a centrální moc přestala efektivně fungovat. Sever země se v dané situaci rozhodl obnovit samostatnost z roku 1960 a ochránit se před návratem chaosu, teroru a represí. Představitelé Somalilandu říkají, že nevystoupili z fungujícího státu, ale odešli proto, že stát přestal v praxi existovat. Na paměti mají represe z doby před vyhlášením nezávislosti: tehdy šlo o masové násilí, obyvatelstvo se stalo cílem kolektivních trestů, byla bombardována města včetně dnešní metropole Hargeysy, docházelo k hromadným popravám a nucenému vysídlování. V odhadech se hovoří o desítkách tisíc obětí. Pro obyvatele dnešního Somalilandu bylo nepředstavitelné vrátit se pod stejnou centrální moc, která se na nich dopouštěla krutostí.
Nabízí se otázka. Když si „zaslouží“ nezávislost Jižní Súdán nebo Kosovo (a to já nezpochybňuji), proč ne Somaliland? Je spíše s podivem, že se za dané situace nestal Somaliland mezinárodně uznaným státem už dávno.
Prezident Somalilandu Abdirahman Mohamed Abdullahi po izraelském oznámení uvedl, že jeho země se připojí k Abrahamovským dohodám a označil to za krok vedoucí k regionálnímu a globálnímu míru. Řekl, že Somaliland je odhodlán budovat partnerství, posilovat vzájemnou prosperitu a prosazovat stabilitu na celém Blízkém východě a v Africe. Netanjahu v telefonickém rozhovoru s ním slíbil: „Máme v úmyslu s vámi spolupracovat v ekonomické oblasti, v zemědělství a v oblasti sociálního rozvoje.“ A pozval prezidenta do Jeruzaléma.
Podíváme-li se na mapu regionu, v němž Somaliland leží, vidíme, že jde o jeden z neuralgických bodů světa. Na protějším břehu působí jemenští Húthiové, kteří svým teroristickým pirátstvím v nedávné době narušovali mezinárodní obchodní lodní dopravu - a znovu tím drze vyhrožují. Mít v takové oblasti spřátelenou zemi je z geopolitického hlediska nanejvýš užitečné.
●
Základní pramen: