Vysvěcení sinajského arcibiskupa: Tečka za krizí v klášteře sv. Kateřiny
Duchovní obzory
V minulých měsících jsem na Blogosvětě publikoval několik textů týkajících se dění v sinajském řeckoortodoxním klášteře sv. Kateřiny. Dnes nabízím související aktualitu z Jeruzaléma.
Sinajský klášterní komplex, jeden z nejstarších na světě, prošel v uplynulých měsících mimořádně těžkým obdobím. Rozhodnutím egyptského soudu ztratil vlastnická práva (je pouze uživatelem nemovitostí - o tom ale tento příspěvek není), což mělo i své mezinárodněpolitické důsledky, a kromě toho ho postihla vnitřní krize - vzpoura části mnichů proti opatovi Damianovi. Tato bezprecedentní situace skončila odchodem 91letého Damiana na odpočinek a zvolením jeho nástupce. Tím se stal archimandrita (arciopat) Symeon, dosud působící jako zástupce sinajského kláštera v Řecku. Rebelující mniši byli vzati na milost a vrátili se do kláštera (s výjimkou těch, kdo se rozhodli odletět s Damianem do Řecka).
Symeon se stal nejen opatem kláštera, ale také arcibiskupem Sinajské církve, což je tradiční dvojjediná role. Zde je nutné vysvětlit, že působnost Sinajské církve je omezena na klášterní komplex a nevelké přilehlé pozemky, jakož i na klášterní mnichy (Sinajské bratrstvo). Nespadá pod ni žádná širší diecéze a farnosti a nemá ani laické věřící. V tom je specifická, což ale není jediná zvláštnost. Klášter se těší velké autonomii, Bratrstvo si samo volí opata a samo spravuje vnitřní chod komunity. Formálně spadá pod kanonickou jurisdikci Jeruzalémského řeckoortodoxního patriarchátu, což mimo jiné znamená, že jeruzalémský patriarcha má pravomoc vysvětit Symeona na arcibiskupa Sinajské církve. Není to ovšem tak, že by se tím automaticky stal opatem kláštera na Sinaji: jde o dvě odlišné procedury. Nejprve jej komunita mnichů zvolila opatem, což je její výsostné právo, nezávislé na Jeruzalémském patriarchátu, a poté byl (během třetího říjnového víkendu – viz níže) jeruzalémským patriarchou vysvěcen na arcibiskupa. To bylo nutné proto, aby jako opat kláštera mohl plně vykonávat biskupské a kanonické pravomoci, např. světit kněze, reprezentovat klášter navenek apod.
V Jeruzalémě
Symeon, ještě jako archimandrita a zvolený opat, přicestoval do Izraele 17. října. Přistál s doprovodem na Ben Gurionově letišti u Tel Avivu a pak se odebral do hlavního města Jeruzaléma. Večer měl soukromé setkání s jeruzalémským řeckoortodoxním patriarchou Theophilem III, který ho pak pozval na slavnostní večeři do hotelu v komplexu Notre Dame. Hlavní organizační dějství se odehrálo v sobotu 18. října. Dopoledne byl proveden evidenční zápis (Record of Memoranda) – oficiální rukopisný dokument uložený v archivu patriarchátu, v němž zvolený potvrzuje, že přijal volbu a podřizuje se patriarchální autoritě. V druhé polovině dne se nejprve konaly v kostele sv. Konstantina a Heleny v řeckoortodoxním klášterním objektu Velké nešpory, pak následovala bohoslužba Velkého poselství vedená Simeonem. Po ní v Trůnním sále Patriarchálního paláce pronesli patriarcha Theophilos III. a Symeon proslovy. U dění po Velkých nešporách se zastavme podrobněji.
Po jejich skončení patriarcha odešel, zatímco sekretář Svatého a Božského synodu, archimandrita Christodoulos, v kostele setrval a přečetl záznam o volbě archimandrity Symeona jako arcibiskupa Sinaje, Fáranu a Raithó. Pak členové synodu ve stanoveném pořadí přistoupili k oltáři a registr obsahující volební záznam podepsali. Poté, v souladu s řádem Jeruzalémské církve, hlavní ceremoniář patriarchátu, archimandrita Mattheos, doprovázen kawasy – oficiálními nosiči insignií při patriarchálních ceremoniích – a dvěma doprovázejícími archimandrity, exarchou Athén Ieronymosem a starším Kamarasisem Nectariem, přešli do rezidence patriarchy, kde už na ně čekal nově zvolený arcibiskup Symeon. Tam mu bylo v slavnostní formě předáno tzv. Malé poselství, rozhodnutí Svatého a Božského synodu o jeho zvolení. Symeon toto oznámení přijal s vděčností a odpověděl svým Malým poselstvím vyjadřujícím se zvolením souhlas. Následoval návrat do kostela sv. Konstantina a Heleny, kde byla zahájena ceremonie Velkého poselství. Jeho součástí bylo vykuřování kadidlem, duchovní zpěvy a přímluvné modlitby. Sekretář synodu pak přečetl již podepsaný dokument o volbě Symeona, načež Symeon vyhlásil své Velké poselství, čímž formálně přijal své zvolení. Ceremonie byla uzavřena zpívaným liturgickým požehnáním Polychronion.
Duchovní vrchol všech ceremonií byl na programu v neděli 19. října. Ráno v osm hodin se odebralo procesí do Chrámu Božího hrobu, která byla místem Bohoslužby svěcení a svaté liturgie pod vedením patriarchy Theophila III. Zde byl Symeon oficiálně vysvěcen jako arcibiskup – celý jeho titul zní arcibiskup Sinaje, Fáranu a Raithó (to druhé a třetí jsou historické názvy starověkých měst na Sinaji, dnes neexistujících). Následoval odchod do Trůnního sálu, kde byly na programu opět projevy Theophila a Symeona, setkání s řeckým ministrem zahraničí Giorgiosem Gerapetritisem a posléze slavnostní oběd v hotelu American Colony. Odlet arcibiskupa Symeona z Izraele byl naplánován na pondělí 20. října.
V celém tomto procesu zbývá poslední bod. Slavnostní uvedení Symeona do funkce opata kláštera sv. Kateřiny. Kdy se tak stane, není přesně známo. Pravděpodobně během listopadu 2025.
Lze předpokládat, že zvolením Symeona opatem kláštera sv. Kateřiny a jeho vysvěcením na arcibiskupa Sinajské církve se situace v Sinajském bratrstvu zklidní a komunita se vrátí k normálnímu řeholnímu životu a svému duchovnímu poslání.
●